Ze statistik vyplývá, že bolesti zad jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře a jsou také jednou z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti, neboť postihují převážně osoby v produktivním věku - nejčastěji mezi 30 - 55 rokem života. Na přiznaných invalidních důchodech se bolesti zad podílejí z 50%, což představuje závažný problém.
Příčiny bolestí v bederní páteři
Moderní zobrazovací metody ( CT, NMR, RTG ) prokázaly četné příčiny, které způsobují bolesti v zádech, mezi nejdůležitější patří :
- přetížení nebo poranění svalově-vazivového aparátu
- vyklenutí a výhřez meziobratlové ploténky - tzv. diskopatie
- degenerativní změny na obratlích, v meziobratlových ploténkách a meziobratlových kloubech
- zúžení páteřního kanálu - tzv. stenóza páteře
- útlak nervu v kořenovém kanále při výstupu z míchy - tzv. radikulopatie, radikulární syndrom
- osteoporóza
- míšní infekce
- anatomické anomálie - spondylolistéza, přechodné obratle apod.
- systémová onemocnění - nádory, autiomunitní onemocnění a další
Ve výsledcích zobrazovacích metod jsou často identifikovány značné strukturální nálezy, které jsou často úplně bez neurologického nálezu a pacient je bez obtíží, neboť, jak se v posledních letech ukazuje, páteř má značné adaptační a kompenzační schopnosti. Stejně tak se často stává, že u pacientů s velkými bolestmi zad, je nález na zobrazovacích metodách minimální nebo žádný, takže se tyto bolesti označují jako nespecifické.
Příznaky poruch v oblasti bederní páteře
- Bolest - lokalizovaná v oblasti dolních zad, někdy vystřeluje do boků, hýždí nebo do dolních končetin.
- Neurologické příznaky - u závažnějších poruch v páteři se mohou objevovat poruchy citlivosti, mravenčení, brnění nebo slabost v dolních končetinách.
- Omezení pohyblivosti - u poruch způsobených např.lézí meziobratlové ploténky bývá maximum potíží v lehkém předklonu. Pacienti si stěžují na bolest při oblékání, obouvání, hygieně ( čištění zubů apod. ). Bolest se zhoršuje při zvýšení nitrobřišního tlaku tj. při kýchání nebo kašli.
Na základě anamnézy, klinického vyšetření a pomocných zobrazovacích metod zkušený lékař - specialista určí diagnózu a postup terapie.
Terapie
Akutní stav většinou vyžaduje klidový režim a medikamentózní léčbu.
Součástí fyzioterapie je
léčebný tělocvik - LTV , kde se zaměřujeme zejména na ovlivnění stabilizačních funkcí páteře a posílení tzv. hlubokého stabilizačního systému - jedná se o ovlivnění a koordinaci aktivity určitých svalových skupin, které, jak klinické zkušenosti ukazují, bývá u většiny dnešních přecivilizovaných lidí nedostatečně funkční ( dokonce i u mnohých vrcholových sportovců ).